Anna Zikmundová (nejen) ZAN: března 2015

Jak snadno jsem ke štěstí přišel

Celej minulej tejden chc*** – pršelo jak...(No radši si to nechám pro sebe). Takovou krizi jsem dlouho nezažil. Nějaký ty hadry na převlečení jsem za tu dobu už schrastil…dokonce jsem si přivlastnil i jednu rádoby pláštěnku. Ale tu jsem nikde nešlohnul, našel jsem ji u popelnice, zřejmě ji tam někdo prostě zahodil. Nejspíš měl proč. Byla už děravá a podle materiálu ne zrovna kvalita nejvyšší třídy. V tomhle se ještě vyznám. Nicméně, takovej kus jakýhosi materiálu mě před takovejma nehoráznejma slejvákama nezachránil. Byl jsem mokrej a promrzlej na kost rekordně dlouhou dobu. Pravděpodobně jsem zas přechodil nějakej zánět, když ne zápal plic. Kumpáni mi říkali, že mi snad zavolaj rychlou nebo co. Ale to jsem jasně odmítl. Nepotřebuju, aby zas někdo zkoumal moji totožnost.

Už dlouho jsem nic nepodnikl a po minulym tejdnu vyloženě cejtim, že je nejvyšší čas opět vyrazit. Tentokrát jsem přemejšlel o jednom takovym místě…jak jen se to doprkna jmenovalo. Prej je tam hodně bílejch domů a mělo by bejt poměrně snadný se do nějakýho z nich dostat, protože je prej všechno tak nějak postavený jako…jednoduše nebo jak to říct. Jo už jsem si vzpomněl. To místo se jmenuje Dědek. Aspoň myslim. Nějak tak to bylo. No a…prej tam bydlej boháči, což znamená, že určitě na vejkendy a nebo minimálně teďka na nějaký ty „jarní prázdniny“ vypadnou ven, a tak to budu muset jen dobře vychytat, abych si vybral správnej barák, kde bydlí nějaká rodina s dětma. Myslim, že snad mam dokonce tip. Nedávno jsem byl vobhlídnout terén a našel jsem takovej jeden baráček, do kterýho jsem viděl vcházet malýho kluka. Ten barák se mi na první pohled vélice zamlouval…dokonce jsem si všimnul i, že má jakoby takovou prosklennou…no prostě jednu velkou místnost a tam jsem viděl spoustu krámů, který by se mi táák hodily, no jejdá!! Jsem totiž přesvědčenej o tom, že to byly matrace, to, co jsem viděl!! Já nepotřebuju kdo ví co…na život pod mostem jsem si zvyknul docela bez problému a zpátky do práce už bych nikdy za nic nešel. Samá buzerace, žádná svoboda, mizernej plat. Zbytečnej stres. Promrhanej čas. Ani peníze už mě nelákaj, jak jsem pořád znechucenej. To mi za život nestojí. Ale ta matrace!! …Jak ta by mi bodla!! Musim to nějak vykoumat, abych ji získal pro sebe. Úplně tak na dosah!! Vlastně by stačilo jen rozbít to tenký sklo a prostě si pro ni šáhnout!

Ovšem ještě než zahájim akci, tak jsem se rozhod, že se tam půjdu kouknout ještě jednou, abych si byl naprosto jistej a nic mě nepřekvapilo. Tenhle tejden by měli mít ty prázdniny, tak nejdřív prostě jen zkusim zjistit, jestli je někdo doma nebo ne. Je pozdě večer a já si to kráčim ulicí. Nikde ani živáčka, nejspíš jsou vopravdu všichni pryč. Áá. To je on. Přesně tenhle. Ten barák. Vypadá tak jednoduše, nechápu, co na něm je. Ale to je jedno, to mě nezajímá. Všechno, co mě zajímá, je tam ta matrace za tím sklem přede mnou!! Pořád tam je! No já se snad zbláznim! Doháje..co to maj za plot, ten se mi vůbec nelíbí. Ale naštěstí je dost nízkej, to půjde přelýzt. Doufám jen, že nemaj někde nějakej alarm, protože ta branka vypadá nějak podezřele. No, budu doufat, že ne. Teda, zkusim to už teď. Uf, uf…Dobrý, šlo to. Jsem na zahradě před domem, rychle odběhnout na stranu. No dooo******. CO TO JÉÉÉ? Co to maj na tý zahradě sakrráá??! To je docela dobrý, taková barevná vobluda! To se asi musej děti pěkně vyřádit. Vlastně, kdyby něco, tak by se do ní dalo docela v pohodě schovat, takže bájo. ÁÁch, ten dům vůbec neni tak nudnej z týhle strany jako z ulice!! Nóó…tak dobře tedy. Už možná chápu, proč ho někdo chtěl. NOO TO SNAD NÉÉÉ! Schody, který vedou přímo na terasu!!!!! Z týhle strany neni žádný sklo, je to naprosto votevřený a volný! Hej no to by snad šlo zvládnout i ještě dneskáá! Jen musim dávat pěknýho bacha, abych cestou pro svůj novej majeteček nenadělal moc velkej randál, páč těch krámů, co tam maj, je teda mnohem víc než bylo vidět z ulice.

Jakej blázen tady jen bydlí??

...